Hornická krajina Frohnau

Hornická krajina Frohnau prostřednictvím hald a dalších nadzemních i podzemních hornických památek dokládá přechod od těžby stříbrných rud od konce 15. století k dobývání rud vizmutu, kobaltu a niklu od 18. století až po těžbu rud uranu v závěrečném těžebním období od poloviny 20. století. Ražba četných štol nastala po prvním objevu stříbrných rud na Schreckenbergu. Mezi hlavní štoly frohnauského důlního revíru se řadily štola Orgelstollen a o 15 m níže založená štola Markuse Röhlinga, patřící ke stejnojmennému dolu. Důl Markus Röhling poskytl 15 tun stříbra a 2 500 tun kobaltových rud, a stal se tak jedním z nejvýznamnějších v celém annaberském revíru. Hamr Frohnauer Hammer s přilehlým panským domem je dokladem zpracování kovů, dočasně zde byla i významná mincovna. Jde o nejdéle chráněnou technickou památku v Německu.

Co lze navštívit?

• Technické muzeum Frohnauer Hammer
• Prohlídkový důl Markus-Röhling-Stollen
• Hornická naučná stezka „Frohnauská okružní cesta“ (zahrnuje mj. i důl Rosenkranz, délka cca 7 km)