Pásmo odvalů a pinek na žíle Schweizer

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky

Pásmo odvalů a pinek na žíle Schweizer představuje mimořádnou ukázku povrchových pozůstatků po důlní činnosti z 1. poloviny 16. století, kdy se těžba většinou omezovala jen na nehluboké jámy zakládané blízko sebe. Nachází se zde mohutné pásmo více než 100 odvalů a pinek v místě starých šachet, které sledovaly výchoz žíly směru zhruba S-J na vzdálenost téměř 2,5 km. Jde tak o jeden z nejrozsáhlejších souvisle zachovaných raně novověkých haldových a pinkových tahů v Evropě. Mnohé odvaly mají navrchu charakteristické trychtýřovité propadliny (1 až 3 na jeden odval) s horním průměrem do 8 m a maximální hloubce do 8 m, představující ústí zasypaných těžních jam. Jámy hloubené v místě nálezu rudy (tzv. nálezné jámy) byly podle jáchymovských báňských řádů středem důlního pole o délce zhruba 84 m a šířce 14 m. K nim byly přiměřovány dolové míry o výměře zhruba 56 x 14 m na obě strany od nálezné jámy. Protože důlní míry byly jen malé, byly výchozové partie žil rozfárány stovkami malých šachet umístěných těsně vedle sebe. Žíla Schweizer byla objevena v roce 1526 a po Kravské žíle byla druhou nejvýnosnější žilou jáchymovského revíru, do roku 1589 bylo z 31 dolů na této žíle vydobyto zhruba 30 tun stříbra. Údajně až do hloubky 80 metrů se zde stříbro „sekalo motykou“.

Základní informace
Hlavní suroviny: stříbro, kobalt, nikl, vizmut, arzén, uran, radioaktivní voda
Těžební období: 2 - 7
Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Členové Montanregionu v Česku

           
Abertamy Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem