Eliášské údolí

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky

V Eliášském údolí se jedinečně kombinují pozůstatky po těžbě stříbrných rud z 16. až 19. století a těžby rud uranu ve druhé polovině 20. století. Pozůstatky nejstarší etapy důlních prací jsou nejlépe patrné na návrší Hřeben, kde se nacházejí desítky odvalů a pinek sledujících hlavní stříbronosné žíly. Jako zdroj pohonné vody pro důlní zařízení byl v údolí v polovině 16. století založen báňský rybník Heinzen Teich (dnes Horký rybník) s mohutnou klenutou kamennou propustí, z nějž byla voda sváděna příkopem k jámě Eliáš a později, v 19. století, k dolu Werner (Rovnost). Po druhé světové válce se zejména střední část Eliášského údolí výrazně proměnila v souvislosti s těžbou uranových rud. Obrovský rozsah dolování dokládají mohutné odvaly novodobých šachet Eduard, Jiřina a Eva, ve vyšší úrovni pak šachet Rovnost, 14 a Adam. Z provozních budov, k nimž patřila i velká úpravna rudy, se dochovalo pouze torzo kompresorovny, téměř beze zbytku zmizely i objekty trestaneckých táborů Eliáš I a Eliáš II. Dobu nesvobody připomíná Mohyla Eliáš s křížem vztyčeným na paměť zde vězněných skautů.

Základní informace
Hlavní suroviny: stříbro, kobalt, nikl, vizmut, arzén, uran, radioaktivní voda
Těžební období: 2 - 7
Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Členové Montanregionu v Česku

           
Abertamy Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem