Pásmo odvalů a pinek na žíle Schweizer

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky

Pásmo odvalů a pinek na žíle Schweizer představuje typickou ukázku povrchových pozůstatků po důlní činnosti z počátku jáchymovského dolování v 1. polovině 16. století. Žíla byla objevena v roce 1526, stříbro se zde údajně až do hloubky 80 metrů „sekalo motykou“. Po Kravské žíle (Küh) byla Schweizerova žíla druhou nejvýnosnější žilou jáchymovského revíru, do roku 1589 z ní bylo získáno zhruba 30 tun stříbra. Žíla vycházela na povrch těsně pod dnešní silnicí z Mariánské na Abertamskou zatáčku. Její průběh kopíruje mohutné pásmo hustě vedle sebe nakupených odvalů, které se táhne na vzdálenost téměř 2,5 km. Mnohé z více než stovky odvalů mají navrchu charakteristické trychtýřovité propadliny, představující ústí zasypaných těžních jam. Jde o nejrozsáhlejší souvisle zachované pásmo hald a pinek po historické těžbě připovrchových částí rudních žil v ČR.

Základní informace
Hlavní suroviny: stříbro, kobalt, nikl, vizmut, arzén, uran, radioaktivní voda
Těžební období: 2 - 7
Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Členové Montanregionu v Česku

           
Abertamy Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem