Důlní revír Knötel

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky

Severně nad Krupkou, pod dnešní lanovkou na Komáří hůrku, se rozkládal důlní revír Knötel, plošně nejrozsáhlejší revír celé krupecké oblasti. Revír byl od 14. do 19. století rozfárán desítkami menších, většinou nehlubokých důlních děl, po nichž se dosud v terénu zachovalo velké množství štol a jam s odvaly různého stáří. Za druhé světové války a po ní se předmětem zájmu kromě cínonosných greisenů stalo i těleso pegmatitu, ze kterého byl získáván molybdenit a draselný živec. Úsek byl otevřen čtyřmi nad sebou ležícími štolami Večerní hvězda, Václav, Barbora a Prokop. Těžba zde skončila v roce 1956. Štoly v současnosti nejsou přístupné, zejména odvaly hald Prokop a Barbora jsou však dosud vděčným mineralogickým nalezištěm. Kromě těchto novodobých důlních prací se v prostoru pod lanovkou nachází obrovské množství historických důlních děl. K nejvýznamnějším z nich patří propadlina Zwickenpinge poblíž štoly Barbora, která existovala již začátkem 16. století, a je tak jedním nejstarších pozůstatků po dolování v krupeckém revíru. Nedaleko odtud se nachází povrchová dobývka na Mahlerově žíle, dlouhá asi 130 m.

Základní informace
Hlavní suroviny: cín, wolfram, měď (molybden, vizmut, lithium, draselný živec, fluorit)
Těžební období: 1 - 6
Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Členové Montanregionu v Česku

           
Abertamy Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem