Velká pinka na Komáří hůrce

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky
  • 29_10_1396611208_581535_max.jpg

    Velká pinka na Komáří hůrce (Národní památkový ústav, Josef Slavíček)

    Zvětšit obrázek
  • 29_20_1396611211_893053_max.jpg

    Barokní hornická kaple sv. Wolfganga a rozhledna na Komáří hůrce (archiv města Krupka, Jan Watzek)

    Zvětšit obrázek

Rozsahem největším povrchovým pozůstatkem po dolování v krupeckém revíru je velká pinka nacházející se těsně pod vrcholem Komáří hůrky (808 m n. m.). Dolování v tomto prostoru je písemně doloženo už k roku 1416, pinka vznikla odtěžením asi 140 x 45 metrů velkého greisenového tělesa s obsahem cínovce, chalkopyritu a pyritu. Jde o rozsáhlou terénní depresi s hloubkou až 75 m, nejhlubší partie pinky vznikly patrně propadem vytěžených prostor. V okolí pinky pracovala v minulosti řada dalších dolů, z nichž nejdůležitější byl důl Glatz s žentourovou jámou, ze které se od konce 17. století dobývaly cínové a v menší míře i měděné rudy až do hloubky 200 metrů.

Základní informace
Hlavní suroviny: cín, wolfram, měď (molybden, vizmut, lithium, draselný živec, fluorit)
Těžební období: 1 - 6
Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Členové Montanregionu v Česku

           
Abertamy Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem