Hornická oblast těžby uranové rudy dokládá rozsáhlé báňské operace, které formovaly velkou část západních Krušných hor ve druhé polovině 20. století, a následnou sanaci pozůstatků po této těžbě probíhající až do současnosti. Těžba uranu po druhé světové válce, v době ovlivněné atomovým zbrojením v Sovětském svazu a studenou válkou, byla celosvětově unikátním fenoménem. Od roku 1950 se postupně stala plánovanou a později vysoce moderní a centrálně řízenou důlní činností. Významné byly především oblasti kolem horních měst Johanngeorgenstadt, Schneeberg, Schlema, Hartenstein, Annaberg a Marienberg. Po roce 1945 podléhala těžba uranu na německé straně Krušnohoří pod hlavičkou firmy SAG (Sovětská akciová společnost) Wismut sovětskému řízení. Od roku 1953 byla těžba provozována za menšinové německé účasti jako SDAG (Sovětsko-německá akciová společnost) Wismut. Těžba uranu v režii SDAG/SAG Wismut překonala svým rozsahem a důsledky všechny předchozí důlní aktivity v Krušnohoří. Po politické změně byla v roce 1990 těžba uranu zastavena.