Velká pinka na Komáří hůrce

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky

Rozsahem největším povrchovým pozůstatkem po dolování v Krupce je velká pinka nacházející se těsně pod restaurací na vrcholu Komáří hůrky. Tato oválná terénní prohlubeň s plochou asi 5 000 m2 a hloubkou až 75 m vznikla kombinací povrchové těžby asi 140 x 45 metrů velkého greisenového tělesa s impregnacemi kasiteritu, chalkopyritu a pyritu a propadu podzemních prostor. Dolování na Komáří hůrce je písemně doloženo už k roku 1416. Už od konce 15. století byla do tohoto prostoru ražena dědičná štola Dürrholz, nejvýznamnější historická štola krupeckého revíru, později rovněž štoly Antoni I a Antoni II a po 2. světové válce štola 5. květen. Poblíž velké pinky pracovala v minulosti řada dolů, z nichž nejvýznamnější byl důl Glatz založený v 80. letech 17. století v místě starších prací. Dobývaly se v něm cínové a v menší míře i měděné rudy až do hloubky 200 metrů.

Základní informace
Hlavní suroviny: cín, wolfram, měď (molybden, vizmut, lithium, draselný živec, fluorit)
Těžební období: 1 - 6
Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Členové Montanregionu v Česku

           
Abertamy Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem