Hornická krajina Lauta

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky
Historické záznamy o těžbě rud v Krušných horách začínají rokem 1168, kdy byly v okolí dnešního Freibergu objeveny stříbrné rudy. Od tohoto objevu se odvíjí více než 800letá báňská historie Krušných hor.

Charakteristickým rysem hornické krajiny Lauta severozápadně od Marienbergu jsou křížící se haldové tahy nad dvěma nejvýznamnějšími stříbrorudnými žilami marienberského revíru –směrem SV–JZ probíhající žilou Bauer Morgengang a žílou Elisabeth Flachen o směru SZ-JV. Většina z desítek hald na těchto několik kilometrů dlouhých žilách vznikla při těžbě v 16. století. Každá z nich přitom odpovídá umístění jedné nebo více šachet, jejichž vzájemná vzdálenost byla diktována velikostí důlních měr (56 x 14 m) používaných v době jejich vzniku. Jen místy byly haldy upraveny při pozdější těžbě rud vizmutu, kobaltu, niklu a uranu, popř. fluoritu.

Početné, původně samostatné doly z 16. století byly později spojeny do rozsáhlejších důlních celků. Nejvýznamnější šachtou revíru se od 18. století stala šachta Wasserlochschacht, která byla na žíle Bauer Morgengang vyhloubena již v letech 1552–1568. V roce 1839 byla podle perkmistra Rudolpha Heringa přejmenována na Rudolfovu šachtu a byla vybavena koňským žentourem. Těžba stříbrných rud v ní skončila v roce 1899. V letech 1947–1954 byla Rudolfova šachta obnovena při průzkumu a těžbě uranových rud a do roku 1958 pak sloužila i k těžbě fluoritu. Halda Rudolfovy šachty se zachovanou vyzdívkou z 18./19. století se svou velikostí odlišuje od ostatních odvalů v okolí. V letech 2005/2006 byl nad šachtou podle historické předlohy znovu postaven koňský žentour jako funkční těžní zařízení, které slouží turistickým účelům. V budově žentouru se nachází výstava o hornictví v marienberském revíru. Přístupných je i prvních dvacet metrů jámy. Haldy na žíle Bauer Morgengang jsou součástí sítě turistických cest.

Členové Montanregionu v Česku

Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem