Umělý vodní příkop Aschergraben představuje jedno z nejvýznamnějších technických děl z raného období altenberské těžby. Jde o nejstarší báňský vodní příkop altenberského revíru a o jedno z nejstarších báňských vodohospodářských zařízení v Krušných horách vůbec. Příkop byl vybudován v letech 1452 až 1458. Brzy po jeho dostavění jej spolu s panstvím Lauenstein získal z Krupky pocházející těžař Hans Münzer, který jej v roce 1468 prodal těžařům z Altenbergu. Příkop po dobu více než 500 let spolehlivě dodával vodu pro pohon vodních kol a úpravárenských zařízení u Altenbergu včetně Prádla IV.
Zhruba 7,4 km dlouhý Aschergraben přiváděl vodu z oblasti hraničních lesů u českého Cínovce přes saský Zinnwald do Altenbergu, kde vyúsťuje do potoka Tiefenbach. Převýšení mezi počátkem a koncem příkopu dosahuje asi 80 m, sklon koryta se pohyboval pouze od 0,3 do 0,6 %. Závěrečný úsek příkopu byl pozměněn v důsledku hornických aktivit ve druhé polovině 20. století. Po ukončení těžby v roce 1991 již nebyl příkop Aschergraben potřebný, přesto se dosud dochoval jako funkční vodní dílo. Podél příkopu vede turistická cesta, která je součástí přeshraniční hornické naučné stezky.
Altenberský báňský vodohospodářský systém byl v polovině 16. století ještě významně rozšířen výstavbou vodních příkopů Neugraben a Quergraben, které přiváděly vodu do Altenbergu z oblasti hraničního hřbetu západně od Cínovce, a výstavbou rybníků Großer Galgenteich a Kleiner Galgenteich.