Světové dědictví

logo EU logo SNCZ logo Krušnohorsky

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří – památka světového dědictví UNESCO

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl 6. července 2019 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Čím jsou Krušné hory ve světovém kontextu jedinečné?

Mimořádná univerzální hodnota

Zápis Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO se opírá především o tyto důvody:

1) celosvětový význam v oblasti báňských technologií a montánních věd

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří podává výjimečné svědectví o globálním vlivu českého a saského rudního hornictví na rozvoj důlních a úpravárenských technologií a vznik nových vědeckých poznatků. Od renesance do nedávné minulosti byly Krušné hory významným technologickým a vědeckým centrem, odkud se vynálezy a inovace v hornictví šířily do dalších těžebních regionů po celém světě a podmínily jejích úspěšný vývoj. Jako příklady lze uvést inovace v oblasti čerpání důlních vod a hutního zpracování rud, vytvoření prvních geologických map, vydání zásadních příruček a učebnic hornictví a hutnictví (zejména De re metallica Georgia Agricoly z roku1556) nebo založení nejstarší dosud existující báňské vysoké školy na světě ve Freibergu (1765).

2) revoluční systém státem řízené báňské správy

V Krušných horách byl v 16. století vytvořen na svou dobu revoluční centralizovaný systém báňské správy (direktivní princip), který měl pozitivní vliv na vývoj báňského zákonodárství a financování báňských projektů, a stal se tak motorem dynamického rozvoje hornictví v regionu. Direktivní princip se stal vzorem pro hornické regiony v celé kontinentální Evropě a ovlivnil i vznik specifické krušnohorské kultury spojené s hornictvím.

3) jedinečná hornická kulturní krajina

Díky mimořádné bohatosti a pestrosti rud, které byly po staletí těženy na mnoha místech Krušných hor, se zde od 12. do 20. století vyvinula přeshraniční hornická kulturní krajina s četnými horními městy a dochovanými hornickými památkami v nadzemí i podzemí, která je jedinečná i v globálním kontextu.

22 komponent

Význam Krušných hor pro světové dědictví lze doložit na velkém množství dochovaných hornických památek.

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří se skládá z 22 komponent (součástí), z nichž 17 se nachází na německé a pět na české straně, které společně reprezentují historicky vytvořenou krušnohorskou kulturní krajinu. Vybrané komponenty se svými charakteristickými hornickými objekty dokumentují význam regionu z globálního hlediska, nejvýznamnější oblasti těžby rud a nejdůležitější těžební období na obou stranách hranice. Každá komponenta obsahuje dílčí objekty související s hornictvím, jichž je zhruba 400 na saské straně a přes 60 na české straně.

Komponenty zahrnují nadzemní i podzemní hornické památky, historická horní města a charakteristické krajinné prvky, jako jsou například pinkové a haldové tahy, povrchové dobývky, ústí štol a šachet nebo vodní příkopy a nádrže.

Vzhledem k různorodosti hornických památek a hornických krajin lze mimořádnou univerzální hodnotu Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří vystihnout jen pomocí většího počtu komponent. Aby bylo možné montánní dědictví Krušných hor ještě lépe pochopit, byly navíc ke 22 komponentám přidány ještě další, „přidružené objekty", které však nejsou součástí zapsaného statku. 

Složení komponent

V Krušných horách se dochovalo mnoho historicky významných hornických památek, které společně svědčí o rozhodujícím vlivu hornictví na vývoj krajiny a osídlení, ale také o jeho vlivu na umění, kulturu, vědu a techniku.

Mezi viditelné stopy těžby v krajině patří mj. rýžovnické kopečky, pinkové a haldové tahy či vodohospodářské systémy (vodní příkopy, báňské rybníky, podzemní kanály). Součástí nominace jsou však i agrární struktury (například kamenné valy) a lesní oblasti, které přímo souvisejí s osídlením a vývojem hornické kulturní krajiny.

Další podstatným rysem komponent jsou různá nadzemní a podzemní důlní zařízení, dokumentující světový přínos Krušných hor v oblasti technologií a vědy. Do této kategorie patří důlní a hutní komplexy z různých období, podzemní dobývky, komory na vodní kola nebo strojovny se zachovanou technologií (například vodosloupcová čerpadla) a doklady o různých způsobech těžby (například pomocí sázení ohněm).

O bohatství, vzniklém díky hornictví v průběhu staletí, svědčí skvostná horní města a jejich administrativní, sakrální a světské stavby. 

Krušnohorská těžební období

Rudní bohatství a s ním spojené hornictví daly Krušným horám jejich jméno a vytvořily základ pro to, aby se z českého a saského Krušnohoří stal na přelomu středověku a novověku jeden z hospodářsky, kulturně a někdy i politicky nejvýznamnějších regionů střední Evropy. Hornictví po celá staletí formovalo místní krajinu a kulturu. Ovlivňovalo nejen ekonomický a kulturní rozvoj Saska a Čech, ale i další hornické regiony v Evropě i po celém světě.

Od 12. století, kdy těžba rud v Krušných horách začala, lze až do současnosti vymezit šest těžebních období, která charakterizují více než 800letou historii hornictví v Krušných horách a jeho význam pro vývoj hornické kulturní krajiny:

  1. těžební období: Počátky hornictví (1168–1450)
  2. těžební období: Zakládání měst a doba rozkvětu (1450–1620)
  3. těžební období: Třicetiletá válka a poválečná obnova (1620–1750)
  4. těžební období: Počínající industrializace (1750–1850)
  5. těžební období: Liberalizace hornictví (1850–1945)
  6. těžební období: Těžba v dobách socialismu (1945–1990)

Z regionu a pro region

Myšlenka a podpora nominace krušnohorského světového dědictví se zrodila z iniciativy občanů a institucí na obou stranách hranice. V Sasku vzniklo už v roce 2003 sdružení Förderverein Montanregion Erzgebirge e. V., na české straně pak v roce 2010 Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, o.p.s. Díky závazné podpoře krajů, měst a obcí, ale samozřejmě i příslušných státních ministerstev bylo následně možné zpracovat nominační žádost.

Aktivity usilující o ochranu, zachování, ale také prezentaci Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří jakožto památky světového dědictví jsou na německé straně koordinovány sdružením Welterbe Montanregion Erzgebirge e. V., které je tvořeno obcemi a okresy zapojenými do nominace. Na české straně hraje obdobnou úlohu Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, o.p.s. 

Poznávání světového dědictví

Idylická horská krajina, krásná říční údolí a malebné vesnice Krušných hor mají svůj původ v 850leté historii těžby rud, jíž Krušné hory vděčí za své bohatství, své jméno a svůj ekonomický význam. Region je ale také známý svými hluboce zakořeněnými tradicemi a zvyky, které jsou zde dodnes živé. Například hornické průvody a adventní hornické oslavy (Mettenschicht) jsou stále nedílnou součástí zimy a Vánoc v Krušných horách.

Krušné hory mají pro návštěvníky výjimečnou nabídku na zemi i v podzemí. Návštěva mnoha podzemních „pokladů“ regionu stojí za to a lze ji skvěle spojit s atraktivními cyklistickými nebo turistickými výlety i nabídkami wellness pobytů. Poznejte „Zážitkové pohoří Krušné hory“! 

Aktuálně

Jsme i na Facebooku

Členové Montanregionu v Česku

           
Abertamy Boží Dar Horní Blatná Jáchymov Krupka Loučná pod Klínovcem