Výstavba tzv. Rudního kanálu začala v roce 1788 s cílem nabídnout nejdůležitějším dolům v revíru Freiberg – sever možnost, jak dopravovat zpracovanou rudu do centrálních hutí v Halsbrücke čluny po vodě. Kanál byl uveden do provozu v roce 1789 poté, co byla u Halsbrücke dokončena stavba lodní zdviže, jejíž pomocí bylo možné čluny s rudou zdvihnout od Freiberské Muldy do úrovně výše položeného vodního kanálu. Přeprava rudy čluny skončila v roce 1868, když začala voda z kanálu být využívána pro pohon turbínového vodotěžného stroje ve světlíku č. 8 při stavbě Rothschönberské štoly.
Více než 11 km dlouhý Rudní kanál je pozoruhodným příkladem vývoje dopravní techniky v evropském hornictví. Lodní zdviž u Halsbrücke je první stavbou tohoto druhu na světě. V důsledku rozsáhlých terénních úprav údolí říčky Muldy v 20. století dnes lodní zdviž stojí stranou od vlastního toku řeky. Jihozápadně od lodní zdviže se dochovaly čtyři pilíře mostu Altväterbrücke vybudovaného jako akvadukt v letech 1680–1715.
