Důl Gesellschaft Fundgrube patřil k nejvýznamnějším dolům v revíru Schneeberg-Neustädtel. Z povrchových důlních objektů se dodnes zachovala cáchovna, kovárna, tesařská dílna, kašna a prachárna, dřevěná kavna nad turbínovou šachtou byla nově postavena kolem roku 1984.
Kolem roku 1830 postavená cáchovna je největší cáchovnou v okolí Schneebergu. Dvoupodlažní budova je zcela hrázděná a má velkou sedlovou střechu s pravidelně uspořádanými vikýři ve dvou řadách nad sebou. Kovárna dolu byla vybudována v roce 1839 jako dlouhá jednopodlažní zděná budova. Asi 25 m východně od ní se nachází měřičský kámen, který zde v roce 1838 vztyčili prof. Julius Weisbach a důlní mechanik Wilhelm Friedrich Lingke. Osmiboká kašna byla zabudována do opěrné zdi haldy pravděpodobně v 19. století. Na staré haldě 150 m jihozápadně od ostatních budov stojí prachárna s mohutnými zdmi z lomového kamene, která byla postavena v roce 1844. V letech 1854–1855 byl vybudován více než 200 m dlouhý podzemní kanál s vyzděným ústím, který sloužil pro odvod vody od vodního žentouru dolu do stoupoven Daniel a Siebenschlehene. Podzemní kanál je až k turbínové šachtě přístupný pro veřejnost. Na svahu západně od šachty se nachází velká halda dolu.
