Hornická krajina v lese jihozápadně od města Buchholz je dokladem rýžování a těžby cínové rudy od 15. do 18. století. Rýžovnické kopečky, které se zde nacházejí, jsou dokladem rýžování cínu v 15. století. Jde o nepravidelné, až několik metrů vysoké haldy, dnes většinou porostlé stromy. Na základě rýžování bylo nejpozději v 16. století odkryto i primární žilné ložisko, které bylo těženo i pomocí metody sázení ohněm. O dobývání až do hloubky 112 m svědčí protáhlé pinky dolů Alte a Flache Thiele z 16. až 17. století, nazvané po hlavních těžařích, rodině Thiele. Největší pinka je asi 70 m dlouhá, 4–10 m široká až 15 m hluboká. S přestávkami provozovaná těžba cínu skončila až v roce 1801, kromě toho se v této oblasti těžilo i stříbro.
Nedaleko pinek cínových dolů nachází také bývalé popraviště města Bucholz, které je význačné početnými nápisy a letopočty z 15./16. století na dvou skalách. Jde o autentický doklad výkonu soudní moci v pozdním středověku, resp. raném novověku.