Důl Vereinigt Zwitterfeld v Zinnwaldu se štolou Tiefer Bünau Stolln z 15. století a s hlouběji, v roce 1840 založenou štolou Tiefe Hilfe Gottes Stolln jsou dokladem více než 300 let trvající vrchnostenské těžby cínu rudy řízené šlechtickou rodinou von Bünau, která měla své správní sídlo v zámku Lauenstein. Rozsáhlé komory v podzemí dolu dokumentují důlní technologie používané v 18. a 19. století k těžbě greisenových ložisek. Ražba probíhala pomocí sázení ohněm a střelného prachu.
Rudy cínu se na Cínovci a sousedním Zinnwaldu získávaly už od 15. století, nejdříve rýžováním a později i hlubinnou těžbou. Ve druhé polovině 19. století se začaly těžit i rudy wolframu, které se po roce 1880 staly hlavní surovinou. O málo později začala i těžba rud lithia, které je vázáno na lithnou slídu pojmenovanou podle prvního místa nálezu zinnwaldit (cinvaldit). Na rozdíl od Altenbergu se na Cínovci rudy cínu, wolframu a lithia vyskytují v ploše uložených greisenových žilách (slojích nebo též flecích).
Kvůli odvodnění dolů na obou stranách hranice byla od roku 1686 ražena štola Tiefer Bünau Stolln, v polovině 19. století pak ještě hlubší štola Tiefer Hilfe Gottes Stolln. Na počátku 20. století byly postaveny moderní budovy doly Vereinigt Zwitterfeld, k nimž patří i vstupní budova u ústí štoly Tiefer Bünau. Budovy a zařízení dolu včetně štol Tiefer Bünau a Tiefer Hilfe Gottes Stolln jsou dnes využívány jako prohlídkový důl. Cáchovna těžařstva Vereinigt Zwitterfeld, vzniklého v roce 1852, se používá pro výstavy. Štola Tiefer Hilfe Gottes Stolln slouží po sanaci z let 2007–2011 znovu k odvádění důlních vod z cínoveckého revíru.
