Hornická krajina Zug představuje spojující článek mezi centrální částí freiberského revíru a doly v okolí Brandu-Erbisdorfu dále na jih. S těmito oblastmi ji spojuje téměř 10 km dlouhá žíla Hauptstollngang Stehender a rovněž i dědičná štola Rothschönberger Stolln. Svými dochovanými důlními budovami a výraznými haldovými tahy nad hlavními rudními žilami Alt Rosenkranz, Daniel, Hohe Birke a dalšími dokládá Hornická krajina Zug dobývání rud stříbra, mědi a olova od 16. do 20. století a jeho vliv na formování krajiny.

Pro přívod pohonné vody k různým vodním strojům byl na konci 16. století vybudován téměř 5 km dlouhý příkop Hohe Birke Kunstgraben, který je využíván dodnes. Jedním z nejvýznamnějších dolů se od 17. století stal důl Beschert Glück s na svou dobu moderním technickým vybavením. K němu patřila i řada vodních strojů, jejichž podzemní komory se zachovaly dodnes. K pozemním objektům dolu Beschert Glück patří například cáchovna z roku 1786 nebo sousední třídírna rudy vybudovaná kolem roku 1800. Tyto dvě budovy postavené na velké haldě dolu Beschert Glück tvoří spolu s dalšími menšími budovami působivý celek. Dále na sever se nachází halda šachty Drei Brüder, která byla od konce 18. století hloubena jako společná jáma i pro sousední důl Herzog August.

Po uzavření dolů byly šachty Drei Brüder a Constantin v roce 1913/1914, resp. 1922 přeměněny na podzemní vodní elektrárny, které byly v provozu až do let 1969/1972. Podzemní elektrárna v šachtě Drei Brüder, vybudovaná na úrovni štoly Rothschönberger Stolln v hloubce 272 m, byla jednou z nejstarších svého druhu v Evropě.

Šachta Drei Brüder je dnes provozována jako prohlídkový důl. Důl Beschert Glück Fundgrube je jakožto část „haldové krajiny Zug“ součástí sítě turistických cest.