Město Schneeberg a hornická krajina v jeho okolí podávají výjimečné svědectví o vůdčí roli Krušných hor v těžbě a zpracování kobaltových rud především v 17. a 18. století. Dochované montánní památky, zahrnující četné těžební a zpracovatelské areály a vodohospodářské systémy, jsou světově ojedinělými příklady vývoje těžby a zpracování rud kobaltu, které se uplatnily zejména při výrobě modré barvy (šmolky) a modrého skla na základě technologie, jež byla v Krušných horách (znovu)objevena už před polovinou 16. století.
Vedoucí role Krušných hor v této celosvětově významné výrobě se opírala o bohatá ložiska kobaltové rudy zejména u Schneebergu, sofistikovanou ekonomickou strategii a výchovu vysoce kvalifikovaných odborníků, včetně horníků, hutníků a vedoucích pracovníků. Pod vedením saského kurfiřta založily saské provozy na výrobu šmolky v letech 1641/49 kartel na výrobu kobaltové modři, který ovládal evropský trh po dobu více než 100 let.
Povrchové objekty a pozůstatky různých zařízení na zpracování rudy u Schneebergu, pocházející převážně z 18. a 19. století, se nacházejí ve středu typické hornické krajiny, kterou charakterizují četné haldy stříbrných a kobaltových dolů, vzniklé částečně už v 15./16. století. Samo horní město Schneeberg vzniklo sice už v 70. letech 15. století kvůli těžbě stříbrné rudy, ale jeho dnešní barokní podoba je výsledkem vysokých příjmů z těžby kobaltových rud.
K elementům památky světového dědictví patří historické centrum města Schneeberg, doly Weißer Hirsch, Sauschwart, Daniel, Gesellschaft a Wolfgangmaßen, rybník Filzteich a Knappschaftsteich, stoupovna Siebenschlehener Pochwerk, huť St. Georgenhütte a důl St. Anna am Freudenstein spolu se štolou Troster Stolln.
