Hornická oblast Gersdorf, nacházející se téměř 20 km severozápadně od Freibergu, dokládá těžbu stříbrných rud od 12. až do konce 19. století.
Těžba stříbra začala již ve 12. století, její počátky jsou spojené se vznikem cisterciáckého kláštera Altzella, jemuž tato oblast původně patřila. O středověké těžbě stříbra svědčí četné, těsně vedle sebe probíhající haldové a pinkové tahy nad hlavními žilami, pracovalo zde více než 200 šachet. Pravděpodobně zde existovalo i horní město s asi 1 000 obyvateli, které bylo později opuštěno. Po dočasném útlumu těžby se od první třetiny 18. století stal nejdůležitějším dolem důl Segen Gottes Erbstolln, který byl v provozu až do roku 1885. S jeho činností jsou spojené výjimečné doklady důlního vodohospodářství a čerpacích technik. K hlavním objektům Hornické krajiny Gersdorf patří štola Adam, šachta Josef, trasy a tunely mihadel a povrchový areál dolu Segen Gottes Erbstolln.
Štola Adam sloužila od 18. století k odvodňování dolů a k přepravě rudy čluny z dolů k rudní úpravně. Na úrovni štoly se zachovaly rozsáhlé dobývky podél žil Wolfgang Morgengang, Joseph Morgengang a dalších. Dochoval se také dnes bezvodý kanál pro transport rudy k rudnímu prádlu, který začíná přímo u výrazného kamenného portálu štoly Adam. Ve štole se v obrovské, převážně vyzděné strojovně zachovaly litinové části dvou zde nainstalovaných vodosloupcových strojů. Jde jednak o vodosloupcový stoj, který zde v roce 1833 jako svůj třetí stroj tohoto typu postavil k odvodňování šachty Josef kunstmistr Christian Friedrich Brendel, a dále o v bezprostřední blízkosti se nacházející druhý vodosloupcový stroj, který kolem roku 1863 postavil Carl Rudolf Bornemann.
Šachta Josef byla v 19. století nejdůležitější šachtou dolu Segen Gottes Erbstolln, u jejího ústí jsou dnes patrné jen zbytky kamenných zdí původní šachetní budovy a dvou tunelů, jimiž k šachtě vedla mihadla. Poblíž šachty se dochovaly také zbytky třídírny rudy a rudního sýpu, který sloužil ke spouštění vytříděné rudy na úroveň rudního kanálu a později, od roku 1833, k důlní železnici.
Nad rudním kanálem je dosud patrná komora vodního kola, které prostřednictvím zdvojených mihadel z let 1791 a 1810 pohánělo vodotěžné stroje šachet Wolfgang a Josef vysoko nad údolím. Asi 250, resp. 335 m dlouhé trasy, kudy mihadla vedla, jsou ve svahu stále zřetelné, stejně jako tři z původně čtyř ústí tunelů, které byly vyraženy v místech, kde vedení mihadel bránil výběžek kopce.
V Hornické krajině Gersdorf existoval rozsáhlý systém pro zásobování pohonnou vodou, z něhož se dochovaly mj. kamenný jez na říčce Mulda z konce 18. století, báňský rybník Unterer Krebsteich (obnoven v roce 1743), spodní vodní příkop (1743), horní vodní příkop (1844) a ústí několika podzemních tunelů.
Na vrcholu kopce se nachází povrchový areál dolu Segen Gottes Erbstolln skládající se z několika budov. K nim patří především cáchovna dolu, hrázděná budova, která vznikla přestavbou původní budovy koňského žentouru postaveného v roce 1756 těsně u staré těžní jámy, a někdejší dvoupatrová kovárna (dnes obytný dům) z 18. století.
O památkově chráněné území Hornické krajiny Gersdorf pečuje už od 80. let minulého století spolek Segen Gottes Erbstolln e.V., který také provozuje prohlídkovou štolu Adam. Povrchové prohlídky areálu i prohlídky dolu jsou možné od dubna do října po předchozí domluvě. Území Hornické krajiny Gersdorf je přístupné po turistických cestách.
