Město Freiberg reprezentuje počátek osídlování a městského rozvoje Krušnohoří spojeného s těžbou rud. Jako nejstarší horní město Krušných hor vzniklo po prvním nálezu stříbrných rud v roce 1168 u zemědělské vesnice Christiansdorf, z níž se vyvinulo nejdůležitější a nejlidnatější město Saska. Název Freiberg (Svobodná Hora) dostalo proto, že těžit stříbrnou rudu zde mohl kdokoli. Díky intenzivnímu rozvoji těžby od nejstarších dob se Freiberg stal centrem zemské báňské správy a od 18. století také centrem vzdělávání a výzkumu v oblasti montánních věd.
Urbanismus
Město Freiberg se vyvinulo z několika původně samostatných osad, jejichž umístění dosud vyznačují městské kostely. Už na počátku 13. století bylo město obehnáno silně opevněnou zdí, z níž se dosud dochoval úsek o délce asi 700 m a osm věží. Významným dokladem městského opevnění je věž Donatsturm, dokončená v roce 1455. Zatímco freiberské Dolní Město, které je nejstarší částí Freibergu, bylo budováno s ohledem na místní topografii, vyznačuje se počátkem 13. století vzniklé Horní Město (Obere Stadt) velkým centrálním náměstím (Obermarkt) a pravidelnou sítí ulic.
Církevní stavby
Bohatství podmíněné těžbou se odráží v architektonické kvalitě a umělecké výzdobě mnoha církevních i světských budov. Z někdejších čtyř velkých středověkých, po posledním velkém požáru města v roce 1484 upravených kostelů se dochovaly tři – Freiberský dóm (katedrála sv. Marie), kostely sv. Petra a kostel sv. Mikuláše. Nejvýznamnější církevní stavbou je pozdně gotický Freiberský dóm s románskou Zlatou branou (Goldene Pforte), tulipánovou kazatelnou (okolo 1505), hornickou kazatelnou (1638) a pohřebním místem rodu Wettinů v upraveném chóru.
Obytné a administrativní stavby
V prostoru náměstí Obermarkt, které je jedním z architektonicky nejcennějších náměstí v Sasku, vznikly honosné měšťanské domy, jako jsou například Schönlebovský dům, Alnpeckovský dům, který v 16. století sloužil i jako mincovna, vysoký Lißkirchnerův dům nebo Radniční sklípek (Ratskeller). Tyto a další budovy dokumentují pozoruhodný vývoj města, který byl ve středověku, resp. od 15./16. století formován těžbou rud. Souvislost s hornictvím vyjadřují i četné dekorativní prvky na budovách. Sklepení mnohých domů pocházejí už ze 13. a 14. století.
Freiberg byl a stále je správním centrem saského hornictví. V 16. století zde byl založen saský vrchní horní úřad (Oberbergamt), na začátku 17. století pak vrchní hutní úřad (Oberhüttenamt). Vrchní horní úřad sídlí od roku 1679 dodnes ve stejné budově, postavené kolem roku 1530 (Kirchgasse 11). Sídlo vrchního hutního úřadu bylo do roku 1859 v sousední budově ze stejné doby (Kirchgasse 13). Další důležitou administrativní budovou je radnice z 15. století. Dominantní budovou města je zámek Freudenstein. Původně na tomto místě stál hrad vybudovaný za panování markraběte Otty bezprostředně po prvním nálezu stříbra, který byl po polovině 16. století za kurfiřta Augusta přestavěn na renesanční zámek. Dnes tu sídlí Saský báňský archiv a je zde umístěna významná expozice minerálů „terra mineralia“.
Freiberská Bergakademie
S rozvojem hornictví v 18. století je úzce spojeno založení freiberské báňské akademie (Bergakademie), která je od roku 1765 činná dodnes. Za posledních 250 let vychovala velké množství domácích i zahraničních studentů, kteří se uplatnili po celém světě. Na akademii vznikly různé geovědní disciplíny, byly zde objeveny prvky indium a germanium a řada nových minerálů. Dnes Bergakademie Freiberg jako technická univerzita stále vzdělává studenty z celého světa v oborech souvisejících s hornictvím.
Doly ve městě
Na území historického jádra Freibergu se nacházelo i několik dolů, jeho jihovýchodní částí procházela rudní žíla Hauptstollngang Stehender a štola Tiefer Fürstenstolln. Dnešní ulice Berggasse je pravděpodobně místem, kde byl učiněn první objev stříbra. Středověké doly byly lokalizovány také na území hřbitova Donatsfriedhof přímo naproti městských hradeb před věží Donatsturm.
