Nejjižnějším velkým dolem schneeberského revíru a zároveň jedním z nejvýznamnějších dolů na kobaltovou rudu v saském Krušnohoří byl důl Wolfgang Maßen. Už od poloviny 16. století se v něm těžilo stříbro, v 17. století a později převládla těžba kobaltových a vizmutových rud.
Vysoká těžba kobaltových rud zajistila dolu Wolfgang Maßen od začátku 19. století přední postavení mezi schneeberskými doly a umožnila instalaci pozoruhodných technických zařízení. Na počátku 19. století byla postavena v důlním areálu velká úpravna. Už od roku 1790 probíhala těžba pomocí koňského žentouru, který byl v roce 1857 nahrazen těžním strojem poháněným Schwamkrugovou turbínou. V roce 1876 byl poblíž hlavní šachty instalován parní těžní stroj. Šachta byla rozfárána na 15 hlavních patrech až do hloubky 378 m. Na začátku 20. století byly práce zastaveny. Po založení společnosti Wismut v červnu 1947 byla pravděpodobně ještě ve stejném roce těžní a vodotěžná šachta dolu Wolfgang Maaßen znovu obnovena, aby bylo možné prozkoumat patra pod úrovní štoly Makuse Semmlera, průzkum skončil v roce 1955. V roce 1973 byla šachta opět rekonstruována až na úroveň štoly Griefner Stolln a její ústí zajištěno betonovou deskou. Na konci 90. let minulého století se o obnovu důlního areálu začala zajímat hornický spolek Bergbauverein Schneeberg/Erzgebirge e.V., založený v roce 1994. Kromě stoupovny postupně rekonstruuje i další objekty historického stavebního souboru. V červnu 2020 začala nová výstavba budovy, v níž byl umístěn parní stroj úpravny.
V letech 1816–1818 postavená úpravna (stoupovna) s podzemní komorou na vodní kolo je dvoupodlažní hrázděná budova se dvěma řadami vikýřů na obou stranách sedlové střechy. Ve zvonové věžičce se zachoval se také původní hodinový stroj. Cáchovna je jednopodlažní, původně zcela hrázděný dům s vysokou mansardovou střechou. Poblíž cáchovny se nachází jednopatrový dům strážného čerpacího stroje z roku 1820 a také dvoupodlažní dům štajgra. Kovárna dolu byla postavena v polovině 19. století jako malá zděná jednopodlažní budova se sedlovou střechou. Několik metrů od jihozápadního štítu tohoto domu, pod úrovní terénu, se nachází vyzděné ústní kanálu pro přívod vody na vodní kolo stoupovny.
Kromě velké ploché haldy dolu se v okolí dochovaly četné menší haldy sledující průběh rudních žil, které pocházejí ještě z 16. století.
Každý rok 22. července, o svátku Bergstreittag, se lze přímo na místě seznámit s průběhem rekonstrukčních prací a navštívit podzemní kanál a 12 m vysokou komoru pro vodní kolo. Po předchozí domluvě se spolkem je možná také prohlídka stoupovny a povrchového areálu dolu.
