Horní Blatná je vynikajícím příkladem renesančního horního města z 16. století, které bylo založeno na zelené louce díky bohatým nálezům cínových rud v jeho okolí. Na rozdíl od řady jiných horních měst zakládaných poblíž ložisek stříbrných rud je jediným městem v Krušných horách, které za své plánovité založení vděčí ložiskům rud cínu.

Město založil v roce 1534 saský kurfiřt Johann Friedrichem poté, co na Blatenském vrchu a dalších místech v okolí byla objevena vydatná ložiska cínovce. Území, na němž město vzniklo, patřilo až do roku 1546 k saskému panství Schwarzenberg. Po vzoru saského Marienbergu se Horní Blatná vyznačuje velkým, téměř čtvercovým náměstím a pravoúhlou uliční sítí. Renesanční urbanistická struktura města, která dokumentuje významné vazby na saské Krušnohoří, je dosud z větší části zachovaná, dochovalo se zde i několik cenných objektů s goticko-renesančními jádry. Ve větším souboru jsou dochovány i mladší objekty lidové architektury z 18. století s hrázděnými konstrukcemi. V roce 1992 bylo historické jádro města prohlášeno za městskou památkovou zónu.

Kostel sv. Vavřince

Původně protestantský jednolodní kostel postavený ve stylu saské renesance roku 1594. V roce 1686 byl přesvěcen na katolický a zasvěcen svatému Vavřinci, v letech 1754/55 byl barokně přestavěn. Významnou součástí interiéru je renesanční cínová křtitelnice.

Dům ev. č. 1

Pozdně barokní jednopatrový objekt s rokokovými prvky, postavený majitelem cínových dolů a výrobcem modré kobaltové barvy Johannem Josefem Putzem v roce 1709. Jde o příklad na své prostředí nadprůměrně luxusního obydlí, stylizujícího se do podoby městského šlechtického paláce.

Dům č. p. 127

Jednopatrový dům z poloviny 18. století se zděným přízemím a hrázděnou konstrukcí, krytý mohutnou polovalbovou střechou. Dům slouží jako městské muzeum se stálou expozicí o historii města a dějinách těžby a zpracování rud v okolí Horní Blatné.