Důlní revír Hřebečná podává mimořádné svědectví o dobývání cínových rud po dobu 400 let, od 16. do 20. století. Ve zdejší hornické krajině se dochovaly jedinečné pozůstatky po povrchové i podzemní těžbě cínovce, které jsou svým rozsahem a stupněm zachování ojedinělé i ve světovém měřítku.
Důlní revír Hřebečná se nachází na návrší mezi Hřebečnou a Ryžovnou. Žuly blatenského masívu zde protíná množství strmých greisenových žil s obsahem cínovce. Celý revír se dělí na dvě části, které nebyly nikdy důlně propojeny: na tzv. Přední Hřebečnou (Vorder Hengst) s hlavním dolem Rote Grube na západě a na Zadní Hřebečnou (Hinter Hengst) na východě, kde byl nejvýznamnějším dolem důl Mauritius.
Období největšího rozmachu zažily doly na Hřebečné v 16. století, kdy se výtěžky pohybovaly i nad 100 t cínu ročně. Cín z Hřebečné byl pověstný svou kvalitou a především přes trhy v Norimberku byl vyvážen do téměř celé Evropy. Druhá konjunktura nastala v letech 1730 až 1810, maxima produkce (70 t) bylo v tomto období dosaženo v roce 1795.