Pozoruhodné archeologické pozůstatky pozdně středověké těžby stříbra ve 14. a 15. století a relikty pozdně středověkého opevněného sídla v Hornické krajině Hoher Forst jsou vynikajícím svědectvím o osídlovacím procesu spojeném s hornictvím a o roli zemské vrchnosti v prvním těžebním období.

Návrší Hoher Forst severozápadně od Schneebergu představuje jednu z nejstarších hornických krajin v Krušných horách. Už v roce 1306 zde začala těžba stříbrných rud a vzniklo zde dokonce horní město Fürstenberg, které však bylo už ve druhé polovině 14. století po úpadku těžby opuštěno. Archeologické průzkumy prokázaly, že město bylo obehnáno valem a bylo vybaveno ochrannou hláskou. Vazba tohoto raného hornického sídla na hrady v okolí ukazuje, že už počáteční osídlovací proces byl řízen zemskou vrchností. V celém důlním areálu o rozloze asi 10 000 m2 se nachází přes 160 trychtýřovitých pinek seskupených do dvou paralelních tahů nad hlavními stříbronosnými rudními žilami, patrné je umístění původních důlních objektů.

Ve druhé polovině 15. století nastalo po objevu ložisek stříbronosné měděné rudy krátké, ale neúspěšné druhé těžební období. Menší báňské aktivity pak proběhly v letech 1793 až 1819, nejdůležitější byla tehdy štola Martin-Römer-Stolln, jejíž v roce1807 vybudovaný kamenný portál se dochoval dodnes. Koncem 30. let minulého století začal v důlním poli Martin Römer průzkum ložisek wolframitu a za druhé světové války zde vznikla tzv. štola Angličanů (Engländerstolln), kterou v rámci tohoto průzkumu razili angličtí váleční zajatci. Provoz byl ukončen 1. srpna 1945.

Areál hornické krajiny Hoher Forst zpřístupňuje pro turisty přírodovědná a hornická naučná stezka „Zum Hohen Forst“. Štola Engländerstolln bývá otevřena jednou ročně při příležitosti zářijového Dne otevřených památek.