Šachta Abraham byla původně hlavní šachtou dolu Himmelfahrt Fundgrube. Po významných nálezech rud v roce 1828 byly do poloviny 19. století všechny hlavní povrchové budovy dolu modernizovány a nové byly přistavěny. Ze starších budov se dochoval například dům pro mužstvo dolu z doby kolem roku 1790 nebo stará cáchovna, z nově vybudovaných pak kovárna (1834), rudní prádlo (1834), vysoká věžovitá zděná šachetní budova (1839), velká třídírna rudy (1842), nová cáchovna (1843), nová správní budova (1846) a také těleso koněspřežné dráhy, pro niž byl vybudován tunel skrz haldu šachty Abraham.

Další rozsáhlé úpravy proběhly po roce 1886, kdy důl Himmelfahrt Fundgrube převzal saský stát a dosavadní těžní žentour na vodní pohon byl nahrazen parním strojem. Tehdy byla postavena také vysoká ocelová těžní věž. Šachta pak byla znovu v provozu ještě od 30. let 20. století do roku 1968. Po skončení těžby byla ocelová těžní věž odstraněna a šachetní budova byla upravena do původní podoby z 19. století.

Dochované povrchové objekty dolu Abraham, stojící na velké ploché haldě obehnané zčásti mohutnou opěrnou zdí, podávají výjimečné svědectví o podobě stříbrného dolu z doby kolem poloviny 19. století. V podzemí šachty se dochovalo vratné vodní kolo umístěné ve velké komoře.

Města Krušných hor

Členové Montanregionu v Česku